Na obecním pozemku za dráhou u cesty do Pasek vysazena byla roku 1879 řada lip. Pozemeky za lipami byly tak jako jiné pronajímány za 60 zlatých nájemného.
Dne 1. září 1900 přistěhoval se do Frýdlantu na odpočinek okresní strážmistr Antonín Starhoň (nar. 10. června 1845) do své nově postavené vilky (pop. čís. 337) a z popudu jeho založen spolek okrašlovací. Po příchodu jeho do Frýdlantu stal se důvěrným přítelem tehdejšího starosty Františka Kerlína a společně počali s úpravou cest a chodníků.
Jelikož se množily stížnosti majitelů pozemků a lesů na páchání škod návštěvníky, počal starosta Kerlín s výše jmenovaným Starhoněm zabývati se myšlenkou zříditi na pozemcích obecní park, kde by mohli milovníci přírody se buď procházel, aneb si odpočinout aniž by museli chodit do lesů.
Tak v roce 1908 dle návrhu A. Starhoně myšlenka uskutečněná a na pozemcích obecních parc. čís. 613/1 v rozloze 64a 67m2 zřízen park, který vzhledem k 60ti letému panování císaře Františka Josefa I. měl nésti název „Jubilejní park.“ Název ten se neujal a říkává se ještě dnes do parku, aneb pod lipami.
Náklad na jeho zřízení nesla z části obec a okrašlovací spolek a sbírka mezi majetnějšími občany.
Každodenní peněžitý výnos byl mnohem větší za odprodanou trávu, než nesl nájem pole.
Po převratu dne 13. dubna 1919 zasazená byla v něm tělocvična jednotou „Sokol“ lípa svobody.
Po let popřevratových park pěkně vzrostl a tu se přišlo na myšlenku, že by mohl dobře sloužiti frýdlantským spolkům za výletiště pro jeho pěknou polohu a velmi snadný přístup, neboť do té doby byly větší výlety pořádány v parku hutním tzv. „Pavelčeniné olšině“, která je přece od středu Frýdlantu vzdálenější.
První pokusy s uspořádáním výletu se vydařily a byly tak četně navštěvovány jako v parku hutním. Vůbec park tento byl rok od roku občanstva i letními hosty více vyhledáván a tu při dosavadní schůzi obecního zastupitelstva na oslavu osmdesátých narozenin pana prezidenta konané dne 6. března 1930 usneseno mezi jiným v bobu těmi za přispětí „Krejcarového spolku“ zříditi v obecním parku hudební pavilon, cvičiště pro spolky a žáky a hřiště pro děti.
Hned zjara jak počasí tomu dovolilo, počal výše zmíněný spolek s úpravou parku. V horní jeho části vykáceno několik stromů, aby získáno bylo místo pro cvičiště, hry a tancování, pro postavení pavilonu pro hudebníky a pavilon pro prodej cukrovinek, koláčů, uzenin aj. a pro výčep, tak zvané „ ochutnávárny.“ Koncem dubna počalo se stavbou obou těchto pavilonů. Do vystavění těchto pavilonů musely spolky výlet pořádající vždy stavět boudy pro výčep, bufet a jiné potřeby, které sobě od obce vypůjčovat musely, což postavením vkusného a rozsáhlého pavilonu odpadlo.
Náklad s výstavbou spojený upsali členové výše jmenovaného okrašlovacího spolku mezi sebou jako půjčku a značnější obnosy darovaly „Spořitelna Místecká“ a „Záložna Frýdlantská.“ Stoly a stolky pro posezení zřídil přerovský pivovar. Krytbu plechem provedl zdejší klempíř Arnošt Hajdušek a sice 1m2za 30 Kč,-.
První výlet v nově upraveném parku pořádal dne 18. května toho roku „Okrašlovací spolek.“
Zřízením ochutnávárny objevilo se přání, aby po letním období byl v něm bufet a výčep nejen , kdy se pořádá výlet, ale i ve dny všední a neděli volné a tak park pronajal jak v roce 1930, 31a 32m2 hostinskému Františku Řeháčkovi pro období letní na 1.200 Kč pro období jedno. Pro rok 1933 pronajato pí. Jurčková za 50 Kč z jednoho hektolitrů vyčepovaného piva. Spolek výlet pořádající platí 300 Kč s právem použíti celé zařízení.
Abychom sobě dovedli učinit představu o nákladu na uspořádání parku a o veliké obětavosti členů krejcarového spolku v letech 1929 - 1930 náklad a jeho získání.